Jo'av Galant | |
---|---|
Jo'av Galant (2023) | |
22. ministr obrany | |
Ve funkci: 29. prosince 2022 – 5. listopadu 2024 | |
Předchůdce | Binjamin Ganc |
Nástupce | Jisrael Kac |
24. ministr školství | |
Ve funkci: 17. května 2020 – 13. června 2021 | |
Předchůdce | Rafi Perec |
Nástupce | Jif'at Šaša-Biton |
2. ministr vyššího vzdělávání | |
Ve funkci: 3. května 2021 – 13. června 2021 | |
22. ministr imigrace | |
Ve funkci: 9. ledna 2019 – 17. května 2020 | |
Předchůdce | Jariv Levin |
Nástupce | Pnina Tamano-Šata |
23. ministr výstavby | |
Ve funkci: 14. května 2015 – 2. ledna 2019 | |
Předchůdce | Uri Ari'el |
Nástupce | Moše Kachlon |
Stranická příslušnost | |
Členství | Kulanu (2015-2019) Likud (2019- ) |
Vojenská služba | |
Složka | Izraelské vojenské námořnictvo Jižní velitelství |
Doba služby | 1977–1982, 1984–2012 |
Hodnost | generálmajor (aluf) |
Narození | 8. listopadu 1958 (66 let) Jaffa, Izrael |
Kneset | 20-25 |
Sídlo | Amikam |
Profese | voják, politik a státní úředník |
Ocenění | Stuha za druhou libanonskou válku |
Commons | Yoav Galant |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jo'av Galant (hebrejsky יואב גלנט, narozen 8. listopadu 1958 Jaffa, Izrael) je izraelský politik, generál a bývalý velitel Jižního velitelství. Od prosince 2022 do začátku listopadu 2024 byl ministrem obrany. Ministrem obrany byl během války Izraele s Hamásem. V minulosti byl zvažován jako budoucí náčelník Generálního štábu Izraelských obranných sil,[1] čímž by se stal prvním náčelníkem GŠ, který vzešel z izraelského námořnictva.[2] Dne 5. září 2010 jeho nominaci do funkce náčelníka Generálního štábu od ministra obrany Ehuda Baraka potvrdila vláda. Kvůli možným právním sporům však byla Galantova nominace stažena a do funkce náčelníka GŠ byl jmenován Benjamin Ganc.[3]
Dne 20. května 2024 požádal žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan o vydání zatykače na ministra obrany Jo'ava Galanta spolu s premiérem Benjaminem Netanjahu a lídry Hamásu Jahjou Sinvárem, Muhammadem Dajfou a Ismáílem Haníjou, které podezřívá z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během války Izraele s Hamásem, mimo jiné z využívání hladovění civilistů jako způsobu vedení války a z cílených útoků na civilisty.[4] Dne 21. listopadu 2024 Mezinárodní trestní soud rozhodl o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a v té době čerstvě odvolaného ministra obrany Jo'ava Galanta. Soud tím také odmítl podané námitky Izraele a jeho spojeneckých zemí. Dva ze tří představitelé Hamásu, kteří podle květnové žádosti vrchního žalobce měli také být povoláni před Mezinárodní trestní soud, byli v listopadu 2024 již mrtví.[5][6]